07

T 7 Pístové spalovací motory

Základní údaje a názvosloví pístových spalovacích motorů. Výpočty a měření základních parametrů motoru. Základní popis a charakteristika činnosti čtyřdobých pístových spalovacích motorů. Činnost čtyřdobého zážehového a vznětového motoru. Číslování válců, pořadí zapalování nebo vstřikování u víceválcových motorů.


Jsou v současnosti nejdůležitějším a nejrozšířenějším prostředkem (pohonnou jednotkou) přeměny energie pro mobilní, zejména pozemní využití. Účelem přeměny energie pro mobilní využití je měnit energii obsaženou v palivu na pohybovou energii. Takto získaná pohybová energie je v zemědělství využívána pro pohon mobilních energetických prostředků, tj. traktorů, samojízdných strojů, nákladních automobilů. V ostatních odvětvích národního hospodářství především v dopravních prostředcích, stavebních strojích apod.   


Rozdělení pohonných jednotek pro mobilní využití:

  1. Pístové spalovací motory (zážehové, vznětové; čtyřdobé, dvoudobé; s atmosférickým plněním, přeplňované).

  2. Hybridní pohonné jednotky motorových vozidel. Tvoří je kombinace spalovacího motoru, elektrického generátoru, elektrického akumulátoru (Li-ion), elektromotoru, popř. setrvačníku, stlačeného vzduchu apod.

  3. Elektrické pohonné jednotky – elektromobily.  Nejčastěji akumulátorové (Li-ion), s nabíjením akumulátoru z elektrické sítě. Mobilním zdrojem elektrické energie mohou být v budoucnu i vodíkové palivové články nebo také uhlovodíkové palivové články používající např. metanol, etanol, zemní plyn apod. Vyrábějí elektřinu na principu opačné (inverzní) chemické reakce než jaká probíhá při elektrolýze vody. Vzniká pouze vodní pára a při použití uhlovodíků navíc ještě také oxid uhličitý. Praktickému rozšíření zatím brání velmi vysoká cena platiny (Pt je 40 000 x dražší než Fe). Platina v palivových článcích plní funkci katalyzátoru. Naději vzbuzuje i český materiál z oblasti nanotechnologií, který by mohl velmi omezit spotřebu platiny. Viz.: http://www.vesmir.cz/clanek/nove-katalyzatory-pro-palivove-clanky.

7.1 Základní údaje a názvosloví pístových spalovacích motorů


Obr. 1 Základní schéma čtyřdobého motoru jeho názvosloví a hlavní parametry. [4]

Obr. 2 P-V diagram činnosti čtyřdobého zážehového motoru. [2]

Popis obr. 1: 1- válec; 2 - hlava válců; 3 - píst; 4 - ojnice; 5 - klikový hřídel; HÚ - horní úvrať; DÚ - dolní úvrať; z - zdvih pístu; d - průměr válce-vrtání; Vz - zdvihový objem; Vk – objem kompresního prostoru; Vp - pracovní objem; Kp – kompresní prostor; r - poloměr klikového hřídele.


Popis obr. 2: P-V diagram činnosti čtyřdobého zážehového motoru, graficky vyjadřuje závislosti změny tlaku plynů (p) a objemu plynů (V) v pracovním prostoru válce, při vratném pohybu pístu mezi HÚ a DÚ, ve čtyřech pracovních dobách. SO - sací ventil se otevírá; SZ- sací ventil se zavírá; VO - výfukový ventil se otevírá; VZ - výfukový ventil se zavírá; × - okamžik zážehu; Pi - střední indikovaný tlak plynů ve válci.


7.2 Výpočty a měření základních parametrů motoru

Zdvihový objem Vz vypočítáme jako objem jednoho válce násobený počtem válců daného motoru: Vz = π d2 ⁄ 4 . z . i [cm3]* ; d = průměr válce [mm] ; z = zdvih pístu [mm]; i = počet válců.


* V technických údajích a technických průkazech motorových vozidel se zdvihový objem uvádí v cm3 nebo litrech [l]. Vypočtenou velikost zdvihového objemu v mm3 snadno převedeme na cm3 posunutím desetinné čárky o 3 místa doleva.


Objem kompresního prostoru Vk – můžeme např. po opravě nebo úpravách hlavy válců proměřit nalitím oleje z kalibrované odměrky, do kompresního prostoru přes otvor pro vstřikovač, nebo zapalovací svíčku. Píst ustavíme přesně do HÚ na kompresní zdvih a motor nakloníme tak, aby olej zcela zaplnil kompresní prostor (vtokový otvor musí být nejvýše). Po změření samozřejmě olej odsávačkou odsajeme.


Výpočet kompresního poměru (stupně komprese): Ɛ = (Vz + Vk)⁄Vk .


Kompresní poměr Ɛ je tedy poměr mezi objemem pracovního prostoru válce – Vp = Vz + Vk (objem nad pístem, který je v DÚ), k objemu kompresního prostoru Vk (tj. k objemu nad pístem, když je v HÚ).


Kompresní poměr:

  • U zážehových motorů bývá 1 : 8 až 11,5 : 1 u motorů se vstřikováním paliva do sacího potrubí, nebo s karburátorem. U motorů s přímým vstřikem paliva do válce 11,5 : 1 až 12,5 : 1.
  • U vznětových motorů s přímým vstřikem paliva do válce 16 : 1 až 20 : 1. U vznětových motorů s nepřímým vstřikováním (do předkomůrky v hlavě válců) 20 : 1 až 24 : 1.
  • Přeplňované motory mají u jinak stejných motorů zpravidla asi o 2 stupně nižší kompresní poměr. Důvodem je, aby maximální spalovací tlaky nezpůsobovaly nadměrné namáhání klikového mechanizmu u vznětových motorů a detonační spalování u zážehových motorů.

Výkon motoru se zjišťuje na motorové brzdě a provádí se obvykle jen u výrobce a ve specializovaných velkých opravnách motorů. U automobilů se také dá ověřovat výkon motoru na válcové zkušebně brzd.


Ve skutečnosti se měří vždy pouze kroutící (točivý) moment za příslušných otáček. Z těchto veličin se výkon vypočítává. Samozřejmě, že motorové brzdy vybavené příslušnou programovatelnou elektronikou již přímo na monitoru ukazují skutečně měřený výkon a ostatní veličiny. Podle předepsané metodiky se brzdí např. vznětový motor od přeběhových otáček (dle obr. 3 např. 4500.min-1). Animaci montáže a měření výkonu sportovního osmiválcového motoru Ford najdete na:
www.youtube.com/watch?v=oJRMLfrlPvg. [12]


Při nastavené plné dodávce paliva („plném plynu“), se začne motor postupně brzdit, odečítá se a zapisuje krouticí moment současně s otáčkami a spotřebou paliva. Tyto údaje se zapisují numericky a do grafu.


Výkon Pe (efektivní = užitečný) se propočítává, pokud to přímo nedělá počítač, ze vztahu:
Pe = Mk . ω
[W, kW]; 
Mk - kroutící moment (točivý moment); Mk = F . r [Nm]; F - síla [N], r – rameno síly [m] – tj. poloměr kružnice otáčení klikového hřídele; ω - úhlová rychlost; ω = π . n / 30 [ rad.s-1]; n – otáčky [1.min-1].


Obr. 3 Příklad charakteristiky motoru, při jeho plném zatížení. [1]

Obr. 4 Příklad úplné charakteristiky motoru, při proměnlivém zatížení. [1]


7.3 Základní popis a charakteristika činnosti čtyřdobých pístových spalovacích motorů


U čtyřdobých pístových spalovacích motorů pracovní cyklus probíhá během čtyř přímočarých vratných pohybů pístu ve válci motoru.

Pracovní prostor válce je nahoře uzavřen hlavou válce se sacími a výfukovými ventily. Dole je pohyblivě uzavřen pístem utěsněným pístními kroužky a mazacím olejovým filmem.
Pracovní cyklus trvá vždy 2 otáčky klikového hřídele.  Píst je spojen prostřednictvím pístního čepu a ojnice s klikovým hřídelem. Tento způsob propojení uvedených součástí motoru se nazývá klikový mechanizmus.
Klikový mechanizmus převádí přímočarý vratný pohyb pístu na otáčivý pohyb klikového hřídele.

Podle způsobu zapálení směsi paliva se vzduchem rozeznáváme čtyřdobé motory zážehové a vznětové.

Obr. 5 Základní části a složení čtyřdobého zážehového motoru: 1 – kliková skříň; 2 – blok válců; 3 – válec; 4 – hlava válců; 5 – sací potrubí; 6 – sací ventil; 7 – vodítko ventilu; 8 – výfukové potrubí; 9 – výfukový ventil; 10 – píst; 11 – pístní kroužky; 12 – pístní čep; 13 – ojnice; 14 – klikový hřídel; 15 – těsnění hlavy válců; 16 – zapalovací svíčka.  [4]


7.4 Činnost čtyřdobého zážehového motoru


(Jsou konstruovány především na spalování benzinu.

  1. sání – píst se pohybuje směrem dolů, z horní úvrati do dolní a přes otevřené sací ventily je do prostoru nad píst obvykle nasávána směs paliva se vzduchem. To platí u motorů s karburátorem nebo s nepřímým vstřikováním paliva před sací ventily.
    U motoru s přímým vstřikováním (označovaných např. jako GDI; FSI), je palivo vstřikováno až do válce motoru nad píst a nasáván je čistý vzduch. Výjimečně se již objevily i kombinace přímého a nepřímého vstřikování na jednom motoru (Lexus LS 460; VW1,8 TSI / 132 kW / EA888).

  2. komprese – píst se pohybuje směrem nahoru. Všechny ventily jsou uzavřené. Směs paliva se vzduchem se stlačuje do menšího prostoru. Tímto stlačováním se tlak a teplota směsi zvyšuje, palivo se odpařuje a promíchává se vzduchem. Těsně před dosažením horní úvratě pístu je směs zapálena elektrickou jiskrou zapalovací svíčky.

  3. expanze – všechny ventily jsou uzavřené. Směs paliva a vzduchu zapálená elektrickou jiskrou hoří (v = 5 až 50 m/s). Nad pístem, se rychle zvyšuje teplota i tlak spalovaných plynů. Tato tzv. expanze plynů tlačí píst dolů a je konána práce.

  4. výfuk – píst se pohybuje směrem nahoru. Výfukové ventily jsou otevřené. Spaliny z pracovního prostoru válce jsou vytlačovány do výfukového potrubí.

7.5 Činnost čtyřdobého vznětového motoru


– je odlišná od čtyřdobého zážehového motoru:

  1. sání – do prostoru nad píst je nasáván nebo je dmychadlem při přeplňování vháněn pouze čistý vzduch.

  2. komprese – díky většímu stlačení se vzduch více zahřívá (600-900°C). Do tohoto horkého vzduchu je těsně před horní úvratí pístu vstříknuto palivo (motorová nafta), které se nejdříve rychle odpaří, smísí se vzduchem a hoří.

  3. expanze - směs paliva a vzduchu zapálená samovznícením shoří. Tlak plynů na píst je větší než u zážehových motorů.

  4. výfuk – teplota výfukových plynů je nižší než u zážehových motorů (je to způsobeno vyšším kompresním poměrem).

Tab. 1 Parametry činnosti čtyřdobého zážehového motoru


Tab. 2 Parametry činnosti čtyřdobého vznětového motoru


Animace složení a činnosti čtyřdobého motoru

Perkins Diesel Engine Animation. [online]. [cit. 2015-02-01]. Dostupné z:
https://www.youtube.com/watch?v=qDG6hwpou80&list=PL0A89A4D1CBECE8D3


Animaci složení a činnosti čtyřdobých motorů najdete na:

http://www.youtube.com/watch?v=EaMiz1lVVaE. [11]


Zobrazení činnosti čtyřdobého vznětového motoru

Obr. 6 Sání. [1] (*PEsp- orientační vstřikovací tlak)   Obr. 7  Komprese. [1]

Obr. 8 Expanze. [1]    Obr. 9 Výfuk. [1]

Obr. 10 Hlavní části čtyřdobého zážehového motoru s nepřímým vstřikem paliva. [1]

Obr. 11 Schéma přeplňování motorů turbodmychadlem. [1]

Obr. 12 Vznětový motor, s přímým vstřikem paliva. [1]

Obr. 13 Přeplňovaný 6-válcový vznětový motor, nákladního automobilu DAF XF, splňující emisní normu Euro 6. [6]


7.6 Činnost dvoudobého zážehového motoru


Obr. 14 Činnost dvoudobého motoru. [4]    A – sací kanál;  B – přepouštěcí kanál; C – výfukový kanál

Obr. 15 Dvoudobý zážehový motor. [1]

  1. Doba – sání a komprese.
    Píst se pohybuje nahoru od dolní úvratě k horní a tím se prostor pod pístem zvětšuje. Vzniklým podtlakem po otevření sacího kanálu pístem (u šoupátkových motorů šoupátkem) se nasává směs benzinu se vzduchem (ideální poměr je 1: 14,8). 
    Tato směs je nasávána především do prostoru skříně klikového hřídele – je proto vzduchotěsně (tj. hermeticky) uzavřená mj. hřídelovým těsněním („Gufero“). U sání řízeného jazýčkovými ventily, které plní funkci zpětných ventilů - tj. tzv. sání řízené membránou (činnost je obdobná jako u jazýčků foukací harmoniky).
    Aby bylo u těchto motorů zajištěno mazání, je nasávaná tzv. mastná směs a to přimícháním oleje (např. M2T) do benzinu v poměru 1:25 až 1:50. U složitějších motorů se olej dodává do směsi až v sacím kanálu speciálním dávkovacím čerpadlem – tj. tzv. ztrátové mazání. (Stejně je zajištěno mazání u dvoudobých vznětových motorů.) 
    Prostor nad pístem se při pohybu pístu nahoru zmenšuje. Po uzavření přepouštěcích kanálů a následně výfukového kanálu pláštěm pístu se směs (přepuštěná z klikové skříně při předchozí druhé době a poloze pístu v oblasti dolní úvratě) stlačuje a zahřívá – nastává komprese.

  2. Doba – expanze, výfuk, přepouštění – vyplachování válce.
    Těsně před dosažením horní úvratě pístu elektrická jiskra na zapalovací svíčce zapálí směs. Nad pístem, se rychle zvyšuje teplota i tlak spalovaných plynů. Tato expanze plynů tlačí píst dolů a je konána práce. Před dosažením dolní úvratě horní hrana pístu nejdříve začne odkrývat výfukový kanál, tlak ve válci rychle klesá. Spálené plyny začnou odcházet do tlumiče výfuku. Při dalším pohybu pístu dolů se odkrývá přepouštěcí kanál a nastává přepouštění směsi z klikové skříně nad píst a vyplachování válce touto čerstvou směsí. 
    Animaci činnosti dvoudobého motoru najdete na: http://www.youtube.com/watch?v=_sQXrFjCC5U. [9]

    Animaci činnosti atmosféricky plněných motorů najdete na:
    http://auta5p.eu/informace/motory/motory.php. [14]

Obr. 16 Membránové řízení sání. [1] 

Obr. 17 Sání řízené plochým rotačním šoupátkem. [1]
Animaci činnosti motoru „Trabant“ najdete na: [10]
http://www.youtube.com/watch?v=ZEsSdSPQRhE.

7.7 Dvoudobé vznětové motory

Obr. 18 Schéma dvoudobého přeplňovaného motoru se souproudým vyplachováním. [2]
1 – komprese;  2 – expanze; 3 – mechanicky poháněné dmychadlo a otvory vyplachovacího kanálu; 4 – výfukový kanál.

V současnosti se málo používají. Můžeme se s nimi setkat u některých stacionárních strojů (závlahových čerpadel), lodí, některých motorových lokomotiv a malotraktorů. Pro svou jednoduchost, spolehlivost a díky spalování motorové nafty také menší hořlavost byly používány např. za II. světové války v tancích Sherman a letadlech Junkers.[8]
Tam se používaly přeplňované motory s vysokým výkonem a souproudým vyplachováním, tj. s použitím výfukových ventilů v hlavě válce. Vzduch v tom případě přímo do přepouštěcích kanálů vhání mechanicky poháněné dmychadlo. Díky přeplňování jejich výkon podstatně neovlivňovala nadmořská výška, tj. ani výška letu letadla apod. Mazání dvoudobých motorů, u nichž se k sání nevyužívá prostoru klikové skříně, je řešeno podobně jako u čtyřdobých motorů, tj. tlakové – oběhové. Také po II. světové válce byly u nás používány traktory Lanz Bulldog, poháněné dvoudobým vznětovým motorem se žárovou hlavou, kterou bylo nutné před startem nažhavit benzinovou lampou. (K nastartování se používal volant). V našem zemědělství byl dvoudobý vznětový motor nejvíce používán v malotraktorech používaných v zahradnictví a vinohradnictví. Tyto malotraktory byly vyráběny v Agrostroji Prostějov. Posledním typem, který se ještě v zahradnictví používá, je malotraktor TZ- 4 K- 14.


Stručná charakteristika motoru 1D-90-TA – použitého na malotraktoru TZ- 4 K- 14.
Jedná se o jednoválcový dvoudobý vzduchem chlazený vznětový motor s vratným tříkanálovým vyplachováním a přímým vstřikem motorové nafty. Do prostoru klikové skříně se nasává pouze vzduch. Do něj a k ložiskům klikového hřídele je dodáván dávkovacím čerpadlem motorový olej. Mazání je ztrátové 50 g/hod. Čerpaný olej se částečně spaluje a je také příčinou poměrně rychlého usazování uhlíkatých zbytků - karbonizace pístu, výfukového kanálu a  tlumiče výfuku. (Popis provádění dekarbonizace je uveden v T 9; odst. 9.6.3) Vrtání d = 90 mm; zdvih = 104 mm; Vz = 660 cm3. Kompresní poměr 1:15; přímý vstřik paliva; vstřikovací tlak 14 MPa. Maximální výkon 10,3 kW, tj. 14 k při 2200 .min-1.
Startování a regulaci chodu podobného dvoudobého vznětového motoru najdete na:
http://www.youtube.com/watch?v=z4T0bvWgsGc&list=PL3m2PUtgNO-wY1F4wX5RB7m73bUfOA-JC.


7.7.1 Perspektivní možnosti  používání dvoudobých vznětových motorů nové generace

Zdroj informací:  Pavel Biskup, Automobil Revue č. 11/2011 [13]

Na obr. 19 je zobrazen řez dvoudobým přeplňovaným vznětovým motorem, na jehož vývoji se intenzivně pracuje.

Pracovat může jako zážehový nebo vznětový, jak s atmosférickým plněním, tak s přeplňováním turbodmychadlem; zpravidla pracuje jako dvoudobý. Princip činnosti, vycházející z jednoho válce, v němž se proti sobě pohybují dva písty, sahá až do pionýrských dob stavby motorů. Patentován byl již v roce 1877 a první pokusný exemplář, postavený na základě tohoto patentu, je z roku 1907. Nové motory Eco Motors OPOC, blížící se sériové výrobě, jsou typy EM 65 a EM 100. Bližší technické informace ale firma zveřejnila pouze u většího typu spalujícího naftu. Dvoudobá jednotka EM 100 má vrtání válců 100 mm o hmotnosti kolem 135 kg, vykazuje výkon 240 kW (326 k) při 3500 min‑1, resp. největší točivý moment 900 N.m při 2100 min‑1. Podle inženýrů americké společnosti Eco Motors International z Allen Parku (Michigan), jež se vývojem tohoto motoru delší čas zabývá, lze zvýšit jeho účinnost do té míry, že spotřeba proti klasickému čtyřdobému motoru v běžném provedení se sníží v rozpětí patnácti až padesáti procent.

Obr. 19 Řez dvoudobým, přeplňovaným vznětovým motorem, Eco Motors OPOC, EM 100
Opposed Pistons – Opposed Cylinders; známější je jako motor s protiběžnými písty. [13]

Obr. 20 Pohled na skutečný motor Eco Motors OPOC, EM 100. [13]


7.7.2 Porovnání  základních vlastností čtyřdobých a dvoudobých  motorů

Čtyřdobé motory oproti doposud používaným dvoudobým motorům mají především vyšší účinnost a méně emisí. Umožňují bez komplikací používat katalyzátory a další zařízení pro maximální omezení emisí.
Dvoudobé motory mají na druhé straně výhodu ve své jednoduchosti, menší hmotnosti a nižší pořizovací ceně. V našich podmínkách se používají např. u motorových lesních pil, křovinořezů, motorových zádových rosičů, menších a malých motocyklů apod. Nevýhodou zejména dvoudobých zážehových motorů je malá životnost (asi jen 1/4 motohodin) oproti čtyřdobým a malá hospodárnost.


7.8 Číslování válců, pořadí zapalování nebo vstřikování u víceválcových motorů


Při opravách a seřizování víceválcových motorů se neobejdeme bez přesné orientace v číslování válců a jejich pracovního pořadí. Podle ČSN začíná číslování vždy z té strany klikového hřídele, odkud je poháněn rozvodový mechanizmus, tj. obvykle na opačné straně než je odebírán výkon. Podle jiných norem může zase číslování začínat ze stejné strany, odkud je odebírán výkon. U motorů s válci uspořádanými do V, VR a při plochém uspořádání válců se začíná na levé straně při pohledu ze strany motoru, odkud se neodebírá výkon. Obr. 21,22.

Pořadí zapalování a vstřikování udává, jak po sobě následují pracovní, tj. expanzní doby jednotlivých válců motoru.

Odstup zážehů a vznícení hořlavé směsi paliva se vzduchem udává, v jaké úhlové vzdálenosti následují po sobě pracovní doby. Vypočte se: odstup zážehů = 720° : počtem válců. [°] - obr. 23.

Obr. 21 Rozdělení motorů podle uspořádání válců.[1]

Obr. 22 Systém číslování válců.[1]

Obr. 23 Pořadí zapalování nebo vstřikování, podle tvaru klikového hřídele a uspořádání válců, odstup zážehu. [1]



Kontrolní otázky a úkoly

  1. Uveďte a stručně charakterizujte rozdělení pohonných jednotek používaných pro mobilní použití.
  2. Podle obrazu nebo modelu vysvětlete základní názvosloví a PV diagram čtyřdobého zážehového (vznětového) motoru.
  3. Vysvětlete na příkladech, jak zjistíte a vypočtete zdvihový objem válců a kompresní poměr. (Např. d = 105 mm; z = 120 mm; objem  Vk = 65 cm3, - jak jej změříme?)
  4. Vysvětlete, jak se měří krouticí moment a vypočítává výkon motoru. Vysvětlete příklady grafického znázornění charakteristik motoru při plném a proměnlivém zatížení.
  5. Podle modelu nebo obrazu popište složení hlavních částí a činnost čtyřdobého zážehového motoru.
  6. Podle modelu nebo obrazu popište složení hlavních částí a činnost čtyřdobého vznětového motoru.
  7. Podle tabulek 1 a 2 vysvětlete charakteristické rozdíly mezi parametry zážehových a vznětových motorů.
  8. Podle obrazu nebo modelu vysvětlete princip a varianty přeplňování motorů.
  9. Podle modelu nebo obrazu popište složení hlavních částí a činnost dvoudobého zážehového motoru.
  10. Podle modelu nebo obrazu popište složení hlavních částí a činnost dvoudobého vznětového motoru.
  11. Vysvětlete podle obrazů konstrukci a význam řízení sání dvoudobých motorů membránami nebo šoupátkem.
  12. Vysvětlete podle obrazů konstrukci a funkci šoupátek přívěry výfuku nebo rezonanční komory dvoudobých motorů.
  13. Vysvětlete stručně historii a možné perspektivní využití dvoudobých vznětových motorů.
  14. Porovnejte navzájem vlastnosti čtyřdobých a dvoudobých motorů, včetně vhodností jejich používání.
  15. Vysvětlete běžně používaný systém uspořádání válců, jejich číslování a stanovení pracovního pořadí.
    Uveďte příklady nejpoužívanějšího pracovního pořadí čtyřdobého řadového čtyřválce a šestiválce.

Použitá literatura a doporučené zdroje informací

[1] Gscheidle, R. a kol. (2001): Příručka pro automechanika. SOBOTÁLES, Praha, 629 str., ISBN: 80-85920-76-X.
[2] Bureš, O. (1974): Traktory a automobily 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství.
[3] Petr, O., Krejsa, S. (1972): Zemědělské traktory. SZN, Praha.
[4] Bambula, O. (1978): Učebnice pro autoškoly 1. vyd. Praha: Naše vojsko.
[5] [online]. [2014-02-12]. Dostupné z:
https://dspace.vutbr.cz/xmlui/bitstream/handle/11012/16845/Jaroslav_Filipi_DP_2010.pdf?sequence=1
[6] Remek, B. (2012): Cesty k úsporám. Automobil Revue, 12/2012, str. 48.
[7] [online]. [2014-02-12]. Dostupné z: http://www.nasetraktory.eu/forum/viewtopic.php?f=21&t=2278
[8] [online]. [2014-02-12]. Dostupné z: http://www.valka.cz/clanek_589.html
[9] [online]. [2014-02-12]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=trfTKZPmmT4
[10] [online]. [2014-02-12]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=ZEsSdSPQRhE
[11] [online]. [2014-02-12]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=EaMiz1lVVaE
[12] [online]. [2014-02-12]. Dostupné z: www.youtube.com/watch?v=oJRMLfrlPvg
[13] [online]. [2014-02-12]. Dostupné z:
http://www.automobilrevue.cz/rubriky/automobily/technika/ecomotors-opoc-motor-dva-proti-sobe_40453.html
[14] [online]. [2014-02-12]. Dostupné z: http://auta5p.eu/informace/motory/motory.php